Neprahnul jsem po špičce a zlatých medailích

Už jako dítě jsem ve sportu spatřoval, ostatně stejně jako asi všechny děti, velkou svobodu a radost. Když jsem začal sportovat vrcholově a stal se členem Dukly, na to dítě v sobě jsem nezapomněl a začal přemýšlet nad tím, jak a komu předat to vše, co jsem díky sportu a zázemí mezi profesionály získal. Neprahnul jsem po špičce a zlatých medailích, ale cítil jsem už tehdy, že smysl mého života je a bude předávat tu radost z pohybu mezi děti a to z jakéhokoli prostředí. Mám pocit, že v dnešní době se z dětí aktivních v ulicích stávají příliš brzy děti aktivní na sociálních sítích. Proto i ta potřeba věnovat se dětem a nabádat je ke sportu je u mne o to větší.

Jsem nesmírně poctěn tím, že za svůj pohled na svět a dvacetiletou historii, kdy jsem vytvořil nebo spolutvořil x závodů a pomohl x dětem jsem byl nominován Českým olympijským výborem do mezinárodní evropské soutěže BeActiveAwards zaštítěné Evropskou komisí. Ta vybrala mezi všemi nominovanými (95 přihlášených projektů) tři finalisty ve třech kategoriích, ze kterých 8.12. vybere jednoho vítěze každé kategorie. V tuto chvíli, není pro me důležité jak to dopadne, ale abych zůstal tím klukem, který našel svůj smysl v práci v terénu a podpory dětem a lidem, kteři neměli to štešti. Díky moc Veronika Zemanova a Barbora Žehanová, za jejich důveru a hlavně nominaci, s kterou jsem původně nesouhlasil. Teď se vracím přes Polsko z rozvozů dezinfekce a po dvou dnech se konečně vracím domů a cítím hrdost a velkou lásku vůči Pavlina Slavatová, která to vše semnou sdílí v dobrém i zlém. Nepolevíme 🙂