V historii závodů Slavata Triatlon Tour už bylo vylosováno a rozdáno přes 520 kol. Přes půl tisíce dětí se nezávisle na svém umístění rok co rok stalo novými majiteli horských kol Author a mohlo svou výhrou vylepšovat své sportovní výsledky nebo trávit volný čas jinak než doposud.
Zajímá vás, ke komu tato kola putovala a jaké děti na nich dnes jezdí? Odpovědi na sebe nenechají dlouho čekat a na našich stránkách budete nyní pravidelně nacházet rozhovory s těmi, kterým v den závodů padl šťastný los.
První z dotázaných je dnes už sedmnáctiletá Markéta Miškovská, která se Slavata Triatlon Tour zúčastnila před 4 roky. Nejen, že se Markétce splnil sen a získala nové kolo, které si její rodina tehdy nemohla dovolit, ale zároveň na něm byla schopna zajet už několik závodů a vyhrát ve své kategorii na STT rok poté.
V kolika letech jsi poprvé závodila na Slavata Triatlon Tour?
Nepamatuji si to úplně přesně, protože těch „slavatovských triatlonů“ už bylo hodně a popravdě si nevzpomínám, kdy byl ten první ani kolik mi bylo, ale myslím, že něco kolem 13.
Jak ses o závodech dozvěděla? Věděla jsi, že závody jsou určeny pro děti z veřejnosti i z dětských domovů?
O závodech jsem se dozvěděla náhodou, když moji rodiče brouzdali po internetu a narazili na článek o této akcičce. Všechny nás tam přihlásili. Že jsou závody spojeny s podporou dětských domovů, jsem nevěděla. Dozvěděla jsem se to až při vyhlašování výsledků a mile mě to překvapilo.
Co pro tebe vítězství kola znamenalo?
Když jsem začínala závodit, neměla jsem moc dobré kolo, ale od té doby, co jsem dostala kolo od Tomáše, na něm jezdím ještě radši než dříve. První triatlon jsem sice nevyhrála, ale ten druhý už ano. Nevím, čím to bylo, jestli tím Tomášovým zázračným kolem anebo tím, že jsem za ten rok najezdila víc kilometrů než ty roky předtím. Výhra pro mě znamenala spoustu nových a skvělých zážitků, propocená trička z IRON DUMPLINGU a prostě spoustu pozitivních věcí.
Co tě napadne, když se řekne dětský domov? Jaká je tvá představa o dětech, které tam bydlí?
Ani nevím, jak si život v dětském domově představit. Podle mě jsou děti z dětského domova úplně stejné jako my. Akorát o nás se doma každý den stará maminka s tatínkem a oni tuto možnost neměly. Tuto funkci u nich skvěle plní„TETY“ vychovatelky.
Co si myslíš o práci Tomáše? Mají jeho akce smysl? Proč?
Tomáše obdivuji, protože všechen svůj volný čas a peníze nezištně věnuje dětem. Díky němu mám krásné kolo, které bych určitě nikdy neměla, protože mám dalších 6 sourozenců a rodiče nám nemohou každému kupovat tak drahá kola a veškeré vybavení k tomu. Tomášovy akce jsou parádní a určitě smysl mají. Dělají radost dětem, přivádějí je ke sportu zábavnou formou a motivují k dalším sportovním úspěchům.
Děláš nějaký sport? Pokud ano, proč právě ten?
Ano, hraji florbal. A proč právě ten? To asi ani já sama nevím, protože jsem už vyzkoušela snad všechny sporty, co v Děčíně jsou. Pak jsem si řekla, že u něj zůstanu. Přece jenom v 17 letech začínat s něčím novým je zbytečné a asi i proto, že mě florbal baví.
Co tě v životě inspiruje? Jaký je tvůj životní motor? Co tě žene dopředu?
V životě mě nejvíce inspirují lidé, kteří v životě něco dokázali. Mým vzorem je i Tomáš, protože dokáže spojit příjemné s užitečným a pomáhat dětem z dětských domovů. Jednoznačně největším motorem je pro mě sport. Nedokážu si představit, že bych celý den nic nedělala. Sport je pro mě součástí života. Je to to, pro co žiju. Pro tréninky, zápasy, výhry, prohry, pro rozhodčí, které občas opravdu nenávidím, ale na druhou stranu oceňuji. Nové zážitky a vzpomínky mě ženou neustále dopředu.
Kdybys mohla strávit den s dítětem ze slabší rodiny nebo dětského domova, jaký by byl, co byste dělali?
Kdybych měla na jeden den doma dítě z dětského domova určitě bych chtěla, aby na ten den nikdy nezapomnělo. Šli bychom někam do přírody, do ZOO nebo do bazénu. Na oběd do restaurace a na odpoledne bych třeba půjčila velké koloběžky nebo kola a jeli bychom na výlet. Na závěr bych zvolila třeba cukrárnu :D . Určitě bych nekoukala na to, co si můžu a nemůžu dovolit, a pro ten den bych nešetřila penězi, jen aby si to to dítě užilo.
Za celou naší rodinu ti Tome moc, moc děkuji.
Markétce moc děkujeme za její čas a přejeme jí vše nejlepší v cestě za jejími sportovními i životními sny.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.