Poděkování

Přemýšlela jsem o tom dlouho a rozhodla jsem se napsat, co se nám přihodilo, bylo to neskutečné a snad i skoro jako sen který se vyplnil. Jak začít.

Tedy jednoho dne myslím, že můj syn Štěpán byl v 6. Třídě, měli ve škole přednášku, kterou pořádal Tomáš Slavata český triatlonista a patron všech dětí, což jsem tedy v té době vůbec nevěděla a Tomáše jsem neznala. Štěpán ten den přišel domů nadšený a vyprávěl mi o něm jaký je to člověk, co dokázal a jak ho jeho přednáška motivovala. Rozhodla jsem se, že si o Tomášovi najdu něco více na internetu. Opravdu, našla jsem spoustu pozitivních věci a dočetla se o něm, jaké měl těžké dětství a čeho dosáhl. Štěpánovi to nedalo a rozhodl se mu napsat na facebook, no a tak začal náš tedy hlavně Štěpánův příběh, který je jako z pohádky.  Tomáš samozřejmě Štěpánovi hned odpověděl a nabídl mu soustředění zdarma na Šumavě, Štěpán byl nadšený a já trošku nejistá jelikož pro nás nikdo nic nikdy zadarmo neudělal, takže se není čemu divit, že jsem z toho byla trošku mimo.

Nastal den D, Tomáš pro Štěpána přijel až k nám domů takže jsem ho viděla a můžu říct že ze mě rázem veškerá nejistota opadla, jelikož Tomáš byl naprosto pohodový a sympatický člověk. Štěpán odjel a každý den jsme si volali. Jednoho dne, když jsme si opět volali, mi Štěpán povídá, že mu Tomáš nabídl, když poběží závod myslím 10km a zaběhne ho pod 1h vyhraje kolo. Nevěděla jsem jestli je Štěpán schopen tohle dokázat, ale držela jsem mu palce a když mi volal a řekl mami mám kolo a dokonce i helmu, začala jsem brečet radostí, dojal mě i Tomáš jeho velké srdce které je snad bezedné a dokáže rozdávat radost a motivaci dětem, které to nejvíce potřebují, což není jen Štěpán. Tomáš pořádá i závody pro dětské domovy a spousty dalších akcí. Myslím, že se pro děti obětuje tak, že málokdo z nás by to dokázal.
Tohle je pouhý začátek Štěpánova snu vlastně i mého a od té doby začal Štěpán s Tomášem jezdit na závody a vedlo se mu. Jednoho dne, myslím 22. 12. 2011, zavolal Tomáš Štěpánovi, zda by mohl přijet za ním do Prahy, že pro něho má překvapení. Samozřejmě druhý den Štěpán sedl na vlak a vyrazil směr Praha. Tomáš ho vzal do školy, kde pořádal přednášku a studenti tam dělali vánoční trhy. (Tímto moc děkuji Kačce Roubalové, byl to její nápad) Když Tomáš přednášel, tak říká, že výtěžek z trhů, bude věnován Štěpánovi pro jeho rodinu, abychom si mohli poprvé díky Štěpánovi udělat krásné vánoce. Vyzval Štěpána, aby šel na podium něco říci. Štěpán mi říkal, že když tam šel, celý se orosil a v duchu si říkal „doprčic“, co mám říct a nakonec z něj vypadlo: „všem moc děkuji a přeji krásné vánoce“. Potom mi hned volal, co bych si přála, byla jsem dojatá, sbírka činila něco okolo 7 tisíc, řekla jsem Štěpánovi, ať koupí sobě co potřebuje. Večer ho Tomáš s Kačkou přivezli a měl plno dárku pro mě i pro sourozence, bylo to něco úžasného, opět jsem měla slzy dojetí v očích.

Štěpánův příběh: http://olympic.cz/cz/cesky-olympijsky-vybor/6527/projekt-tomase-slavaty-pomohl-i-trinactiletemu-stepanovi

Od jara Štěpán začal s Tomášem jezdit na závody pravidelně. Tomáš je pro Štěpána velkým vzorem a podporuje ho ve všech směrech, jsem moc ráda, že nás takové štěstí potkalo. Tomáš Slavata je úžasný člověk se srdcem plným lásky a porozumění.  Tímto mu moc děkujeme za to, že se Štěpána takto ujal a přejeme mu hodně úspěchů jak profesních tak soukromých.

Alena Bechyňová 2012