Co se stane, když Tomáš Slavata UKLOUZNE!

Koncem března odjel Tomáš na pár dní do dětského domova Srdce v Karviné, aby načerpal síly a trochu se odreagoval ze shonu posledních dní, které prožil trénováním ve Francii a finišujícími přípravami na Albert Triatlon Tour 2013. A nebyl by to Tomáš, kdyby si zpátky nepřivezl jeden splněný dětský sen..

A jak to všechno bylo nám prozradil Martin Urbančík, který pracuje v dětském domově Srdce jako vychovatel.

„Když se u nás v dětském domově Srdce zastavil na pár dnů Tomáš Slavata, tak po jednom sportovním odpoledni vyhecoval děcka k zajímavé běžecké soutěži s ještě zajímavější odměnou. Kdo Tomáše porazí, dostane od něj jako velký sportovec horské kolo Author. Bral jsem to jako srandu, kterou děcka a i některé vychovatele, vyhecovala k velkým výkonům. I ti nejlepší a nejrychlejší však Tomáše porazit nedokázali. S velkým štěstím a pro Toma „neštěstím“ : -))),  to dokázal náš malý Jirka, který využil Tomášovo UKLOUZNUTÍ :-))))). Obrovské překvapení pro mě osobně, ale nastalo, když za pár dní dorazil do domova balíček s kolem pro Jirku!!!! Jirka byl radostí bez sebe a já snad ještě více, protože se přiznám, že jsem to celé bral jako žert. Jsem nadšen, že jsou mezi námi lidé, kteří když něco řeknou, tak to dodrží!!!! To se v dnešním světě velmi cení. Tome, jsi FRAJER!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! DÍK.“

A ptáte se proč to všechno?

„Čím dál více se přesvědčuji o tom, jak je pro mne dospělý svět a lidé v něm vzdálený. Často za svým zájmem vidí jen to, co chtějí. Častokrát tím, ale ubližují nejen sobě, ale lidem, kteří chtějí věřit ve víc než jen osobní zájem, či očekávání. Bylo by krásné, kdyby se lidé naučili pomáhat, aniž by v tom byla jejich vlastní potřeba, či čekali více než jim to samotné dítě nebo člověk dokáže dát. Podat ruku, by mělo být upřímné a mělo by jít o skutečnou pomoc. Vše má svůj čas a tak jako se sportovec musí připravit na závod a pak v něm bojuje, i já se nesmím vzdát a namísto toho chci dávat dětem naději a impuls, ke krokům za jejich snem. Je pro mne velkým pocitem když vím, že to co dělám, má smysl a můj život zrovna tak. Dávám jen to, co jsem jako dítě nikdy nepoznal a stále čekal na hrdinu, který tu bude jen pro mne, aniž by cokoliv čekal. To co dělám já, je jen zlomek toho co dělají lidé v dětských domovech a kolik času těm dětem dávají i přesto, že nemusí.“

Tomáš Slavata 2013

Text: Lucie Tůmová