V pondělí 16.10.2023 jsem v prostorách Nové scény Národního divadla převzal hlavní cenu Grand Prix cenu Ď na základě nominací dětských domovů v posledních letech a také nominace Dětského domova Bystřice pod Hostýnem ve Zlínském kraji. V nominaci ředitele zmíněného DD stálo: „Pomáhá mnoha dětským domovům i ostatním zařízením pro náhradní péči – DDŠ, VÚ, DÚ. Zajišťuje materiální pomoc, organizuje pro děti sportovní akce. V neposlední řadě v něm mají zařízení náhradní péče zastání na půdě neziskového sektoru, při jednáních na ministerstvech a se zákonodárci. Je nám velikou oporou. Jeho životní příběh je inspirací pro ostatní.“
Cestou mezi domovy jsme přemítali a měli radost z toho, jak potřebná a kvalitně zajištěná zařízení v naší republice poskytují péči a ochranu ohroženým dětem. Není lehké žít v době, ve které o ohrožených dětech rozhodují lidé, kteří s nimi mají minimální zkušenost a dělají to od stolu. V prostředí dětských domovů se pohybuji přes 20 let, mnozí vychovatelé a ředitelé DD se stali mými přáteli, a i přes osvětu, kterou se snažím vštěpovat lidem v okolí, nedokážu podchytit urážlivá a bolestná slova směrem k dětským domovům, nešťastně označovaných jako „ústavy“. My už přeci neumisťujeme děti do ústavů, ale do domovů, kde se o ně 24 hodin denně starají tety a strejdové. To bych chtěl zdůraznit. Pokud chceme těm dětem pomoci, pak jim musíme dát domov, pokud to nedokážeme, pak nemůžeme volat po změnách, aniž bychom se my sami stali součástí a ty děti si brali domů. Začít musíme u sebe.
Cenu Ď jsem v minulosti získal v roce 2020 poté, co celou zemí otřásla pandemie koronaviru. Díky neutuchajícímu úsilí a pomoci dětským domovům v terénu jsem i s nemalou pomocí přátel dokázal čelit strachu, který v té době panoval i na stranách všech, kteří chtěli pomáhat, ale ze strachu o sebe a své zdraví to třeba nedokázali. Parta přátel kolem nás se v době, kdy se celá Česká republika krmila strachem, zvedla ze židlí a osobně dovážela dezinfekce a respirátory přímo do dětských domovů a z ruky do ruky předávala kanystry s dezinfekcí, pytle s rouškami a ochrannými obleky. V rouškách a respirátorech jsme hodiny co hodiny na zahradě plnili igelitové pytle s přáteli poskytnutými dezinfekčními a ochrannými prostředky. Odměnou nám byla slova díků a pocit potřebnosti, někde i půlnoční svačina na další cestu. Ani tak vlastně nešlo o to co jim vezeme, ale že tam jsme a mohou nám kdykoliv zavolat v jakoukoliv hodinu.
Proč to vše vlastně píši. Chci jen znovu zdůraznit, že ta cena a poděkování by mělo z našich řad přicházet hlavně vůči těm lidem, kteří se o ohrožené dětí opravdu starají. Ať už je to kvalitní dětský domov, pěstoun nebo organizace, která je oporou pro daný domov bez toho, aniž by ho musela špinit, aby získala peníze. Všichni chceme, aby tyto děti vyrůstaly s rodiči, ale jsou to právě rodiče, kteří způsobí, že se dítě dostane do systémového kolotoče a vina se pak hází na lidi, kteří se snaží být opravdovou oporou v jejich nelehkém prostředí. Vážím si poděkovaní a všech poct, které se nám dostávají, ale jsem přesvědčen, že jsem to já, kdo by měl děkovat a stále dělat maximum, aby má práce pomohla a podpořila právě ty lidi, kteří toho tolik dávají a jsou hrdinové, které nevidíme. Každé ocenění patří Vám všem, kteří jste v tom se mnou a dokážeme pomáhat, aniž bychom u toho museli plýtvat slovy a ztráceli vlastní tvář. Chci jen zachovat pouhou slušnost, a to, aby člověk, který o sobě tvrdí, jak zachraňuje děti, aby i dokázal přijmout tu zodpovědnost a začal opravdu konat. Marketing dětem domov nevrátí a po všech kampaních není dostatek pěstounů ani lidí, kteří by ten domov poskytli i starším dětem. Hromová parta dala již pěti dětem domov za posledních 20 let a učíme kluky stejné solidaritě, která se jim dostala.
Celou dobu se snažíme narovnávat informace uniklé v médiích o prostředí dětských domovů. Jsme přesvědčeni, že v současné době neexistuje lepší řešení, které by ohrožené děti v takovém množství vychovalo a zaopatřilo tak, jako dětské domovy. I proto jsme v roce 2021 pracovníky dětských domovů ocenili vlastními prostředky a vlastními silami vytvořenou skleněnou „soškou“ a vyjádřili jim dík za jejich poslání v dětských domovech.
Zde jsou jejich slova:
„Bylo moc hezké dnes slyšet, že si někdo váží naší práce, a dokonce ji ocení.
Dítě potřebuje bezpečí a své místo. Ředitel DD má ve Vás pocit jistoty a bezpečí.
Velké díky za zájem o druhé. Dokážete kolem sebe shromažďovat podobně naladěné lidi, což je v dnešní materialisticky zaměřené společnosti nadějí, že svět je pořad ještě fajn místo k žití.“
„Odcházím s pocitem povznešení a další energií do toho, co dělám. Umíš ji rozdávat nejen blízkým a Hromové partě, ale hlavně nám dospělým, kteří občas neví kudy kam a díky Tobě nacházíme další energii.“
„V dnešní době je to, co se odehrálo díky Vám jako něco z hodně, ale krásného snu. Kéž bych se z něj dlouho neprobudil.“
„Velký dík za to, že žijete poctivý život s velkou dávkou odvahy.“
„Přijměte velké poděkování za to, co jste pro naše děti udělali, že Vám není lhostejný osud našich dětí. Jste naši andělé.“
„Děkujeme za ocenění a celou akci. Tohle pro nás nikdy nikdo neudělal.“
„Moc děkujeme za všechnu pomoc, ochotu, píli a rychlost, se kterou jste plnili všechny naše požadavky a přání a mnohokrát i bez volání jste přijeli, podarovali, povzbudili.“
„Jste pro nás obrovská vzpruha.“
VELKÉ Ď VÁM VŠEM, PŘÁTELÉ!
Váš Tomáš Slavata a Hromová parta